Externí a interní evaluace školy

Externí evaluace prováděná pracovníky inspekce se zaměřuje na celkové fungování systému školy jako instituce, evaluační cíle jsou stanoveny zvnějšku, měřítka a kritéria jsou dána examinátorem nebo zadavatelem hodnocení. Výhodou je, že si hodnotitel udržuje potřebný nadhled nad dílčími problémy. Nevýhodou je, že externí evaluace někdy nepronikne k samému jádru problému a tím nepostihne všechny příčiny zjištěných jevů. Tím, že se provádí nárazově, nedokáže také detailně studovat dlouhodobý vývoj. Škola nemá téměř žádnou možnost ovlivnit závěrečnou evaluační zprávu, pouze se k ní vyjádří.

Interní evaluace – sebe-evaluace je zaměřena na hodnocení procesů probíhajících uvnitř školy, cíle evaluace si škola stanovuje sama, rovněž tak metody a formy hodnocení a měřítka. Škola si sama určuje, co považuje za kvalitu, tj. ty hodnoty, na které se s ohledem na své priority vyjádřené ve vizi školy zaměří. Nevýhodou sebe-evaluace je možná neschopnost nadhledu při pohledu “zevnitř”nebo ovlivnění osobními vztahy ve škole.

V literatuře velmi často je využíváno pojmu autoevaluace (Rýdl a kol. 1998), korespondujícího s pojmem sebe-evaluace. Autoevaluace školy “je hodnocení dosažených cílů a obsahů vzdělávání v rámci realizovaného vzdělávacího programu školy” (Průcha 1995, s.18), můžeme ji chápat “jako mechanismus soustavné autoregulace vlastní pedagogické práce školy” (tamtéž, s.19). Poskytuje totiž potřebnou zpětnou vazbu o úrovni a kvalitě projektovaných cílových stavů školy.

P. Roupec (1997) uvádí následující obecné cíle sebe-evaluace (autoevaluace) školy:

Základním cílem sebe-evaluace je hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání, kterých škola v určitém období dosáhla. Ověřuje se tak platnost vybraných evaluačních nástrojů. Sebe-evaluace umožňuje autoregulaci školy a jejího systému vzdělávání zevnitř. Škola tak poznává své silné a slabé stránky. Škola využívá sebe-evaluace ke svému vlastnímu růstu, ke stálému zvyšování kvality poskytovaných vzdělávacích služeb. S využitím kritické sebereflexe (Nezvalová, 2000) škola zvyšuje kvalitu poskytovaného vzdělávání. Sebe-evaluace může být pro školy nebezpečná, protože může být obtížné identifikovat vlastní slabiny. V mnoha zemích hraje sebe-evaluace důležitější roli než vnější evaluace. To ale znamená vybavit učitele  dovedností hodnotit kvalitu poskytovaného vzdělávání. Lze jen souhlasit se Stollem a Finkem (1996), že skutečné zlepšení přichází zevnitř, a že vhodně provedená sebe-evaluace je “ nejvyšší demonstrací skládání účtů sobě sama” (s. 169).