Proces sebe-evaluace (autoevaluace) školy

Proces sebe-evaluaci (autoevaluace) školy může na každé škole probíhat zcela individuálním způsobem. Každá škola si jej řídí dle vlastních podmínek, možností a zkušeností. Proto si každá škola musí zvolit svůj postup, který bude nejlépe vyhovovat daným podmínkám a pro školu tak bude optimální. . Přesto pro usnadnění lze popsat tento proces několika fázemi. Lze doporučit následující postup (Rýdl, K. a kol., s. 38)


Přehled fází v procesu sebe-evaluace (autoevaluace) školy

1. fáze motivační vzniká v okamžiku potřeby autoevaluace, ředitel (iniciátor) buduje síť pracovních kontaktů a vztahů, získává sympatizanty a spojence.
   
2. fáze přípravná zahrnuje promýšlení projektu, záměry a cíle autoevaluace; stanovují se pravidla a zpracovává se projekt; určuje se, co se pokládá za úspěch a co ne; upřesňuje se pojetí důležitých proměnných; pro tuto fázi je typický myšlenkový chaos, tápání, hledání, diskuse a dohadování, shánění informací, externích odborníků (spolupracovníků a poradců).
   
3. fáze realizační konkretizují se dosavadní poznatky podle podmínek školy; určují se konkrétní postupy; projekt se stále průběžně aktualizuje a reviduje; je dokončen výběr proměnných i způsob jejich měření; ke spolupráci jsou přizváni externí odborníci.
   
4. fáze evaluační jsou získána data a informace a vyhodnocují se; na jejich základě je zpracována autoevaluační zpráva.
   
5. fáze korektivní završuje celý autoevaluační proces; v ní závěrečná zpráva vyúsťuje do dosavadní činnosti školy; dochází k inovacím a korekcím nesrovnalostí (např. přehodnocení vzdělávacích cílů, obsahu vzdělávání, metod a forem výuky, organizační struktury školy apod.

Co všechno by tedy měl ředitel školy se svými spolupracovníky zvládnout, pustí - li se do autoevaluace školy (i když jde pouze o malou dílčí část některé z oblastí činnosti školy)?

Prvně je zapotřebí získat pro tuto myšlenku ostatní kolegy ve škole. Nebo alespoň skupinku sympatizantů, ze které bude ředitel čerpat své spolupracovníky. Nezúčastnění kolegové by ale neměli být proti.

Potom tato aktivní skupina stanoví problém (nebo problémy), který má být řešen. Pokusí obstarat veškeré dostupné informace potřebné pro realizaci autoevaluace. Zde ji čeká nejvíce problémů s metodami evaluace, poněvadž to znamená naučit se technicky zvládnout (provádět) potřebné metody. Následuje práce na formulaci zkoumaného problému. Jenom konkrétní a jednoznačná formulace totiž implikuje možnost empirického ověření. Pro svou vlastní potřebu je třeba určit základní proměnné, vyjádřit vztah mezi proměnnými a zvolit vyhovující empirické metody pro získání dat. K dalším úkolům patří: vymezení základních kritérií úspěšnosti pro sledovanou oblast, stanovení postupu pro organizaci sběru dat a získání dostatečného vzorku dat. Po vyhodnocení získaných dat je konečně možno zpracovat závěrečnou autoevaluační zprávu. Na závěr, po dohodě se všemi zainteresovanými kolegy, se pak využijí výsledky zprávy a provedou potřebné korekce v rámci činnosti školy.