3. oblast – klima školy

Máme – li hodnotit kvalitu klimatu školy, je zapotřebí si nejprve tento pojem upřesnit a objasnit. Průcha (1996) začíná vymezením pojmu “prostředí” jako souhrnu vnějších podmínek a vlivů. Potom vymezuje pojem “edukační prostředí” ve smyslu psychosociálním, tj. jako souhrn sociálních vztahů, interakcí, prožívaných situací aj., které jsou charakteristické pro určitou skupinu subjektů začleněných do vzdělávacího procesu. Upozorňuje, že v tomto smyslu se také používají termíny “atmosféra” (jev krátkodobý, proměnlivý) a “klima” (jev dlouhodobý).

Podle Grecmanové (1998) je školní klima vymezeno jako specifický projev školního života, který obsahuje celkovou kvalitu prostředí uvnitř školy s ekologickými, společenskými, sociálními a kulturními dimenzemi.

Světlík (1996) hovoří o kvalitě vnitřního prostředí školy, která je jedním z rozhodujících a nejsilnějších faktorů ovlivňujících vnímanou kvalitu práce školy. Podle Světlíka je vnitřní prostředí školy a jeho kvalita tvořena následujícími vzájemně provázanými složkami:

Vnitřní prostředí školy

=

kultura školy

+

mezilidské vztahy

+

kvalita managementu a sboru

+

organizační model školy

+

materiální prostředí školy


Klima školy je ovlivňováno všemi pěti uvedenými složkami vnitřního prostředí školy, ale rozhodující vliv na klima školy mají její kultura, kvalita managementu a systém mezilidských vztahů.

Chceme li se zabývat evaluací školního klimatu, je vhodné využít zkušeností, které vznikly v této souvislosti. Prvním a zásadním doporučením je to, že určité prostředí se hodnotí na základě výpovědí samotných účastníků daného prostředí. Ve výpovědích je obsaženo jak účastníci prožívají, vnímají a posuzují prostředí své školy. Speciální dotazníky se zadávají všem účastníkům (žáci i učitelé) zkoumaného prostředí, posouzení výsledků hodnocení od jednotlivých skupin zúčastněných respondentů pak je zdrojem dalších informací.

KLIMA ŠKOLY Zamýšlený cílový stav (obecně formulovaný)
  • kultura školy
  • škola má vytvořený soubor hodnot, které považuje za důležité
  • ředitel, učitelé i žáci respektují cíle a hodnotový systém školy
  • je kladen silný důraz na vyučovací proces
  • učitelé a žáci mají vysoké očekávání vzhledem k dosaženým výsledkům
  • ve škole je vysoká morálka
  • žáci mají respekt k ostatním i k úspěchu ostatních
  • žáci se staví odpovědně ke svým studijním výsledkům
  • absence žáků je nízká
  • ve škole je disciplína
  • počet trestů udílených ve škole je malý
  • delikvence žáků je zanedbatelná
  • mezilidské vztahy
  • škola nabízí příjemné , vzrušující a měnící se prostředí pro žáky a učitele
  • existuje klima důvěry a respektu mezi učiteli a žáky
  • ve škole je klima otevřené komunikace
  • kvalita managementu a sboru
  • ve škole vládne duch spolupráce mezi učiteli, mezi vedením a učiteli, mezi učiteli,ostatními pracovníky a rodiči
  • učitelé mají vysokou morálku
  • málo učitelů žádá o přeložení
  • absence učitelů je nízká
  • pracovníci školy jsou vysoce loajální vůči škole, zajímají se o vše, co se školou souvisí
Návrh metod evaluace Respondent,
zdroj informací
Hodnotitel Riziko navržené metody
  • dotazník*
  • rozhovor
  • anketa
  • projektivní metody
  • analýza prací žáků
  • inscenační metody
  • diskuse
  • sociometrie
  • konstruktová mřížka
  • sémantický diferenciál
  • zákazníci (rodiče i žáci)
  • učitelé, pedagogický sbor
  • absolventi školy
  • vedení školy
  • vedení školy
  • externí hodnotitelé (MŠMT, ČŠI, firmy atd.)
  • rada školy
  • širší vedení školy
  • žákovská samospráva
  • podcenění pomoci externími odborníky
  • přehnané uspokojení z nedostatečně provedeného hodnocení