3. oblast – klima školy
Máme – li hodnotit kvalitu klimatu školy, je zapotřebí si nejprve tento pojem upřesnit a objasnit. Průcha (1996) začíná vymezením pojmu “prostředí” jako souhrnu vnějších podmínek a vlivů. Potom vymezuje pojem “edukační prostředí” ve smyslu psychosociálním, tj. jako souhrn sociálních vztahů, interakcí, prožívaných situací aj., které jsou charakteristické pro určitou skupinu subjektů začleněných do vzdělávacího procesu. Upozorňuje, že v tomto smyslu se také používají termíny “atmosféra” (jev krátkodobý, proměnlivý) a “klima” (jev dlouhodobý).
Podle Grecmanové (1998) je školní klima vymezeno jako specifický projev školního života, který obsahuje celkovou kvalitu prostředí uvnitř školy s ekologickými, společenskými, sociálními a kulturními dimenzemi.
Světlík (1996) hovoří o kvalitě vnitřního prostředí školy, která je jedním z rozhodujících a nejsilnějších faktorů ovlivňujících vnímanou kvalitu práce školy. Podle Světlíka je vnitřní prostředí školy a jeho kvalita tvořena následujícími vzájemně provázanými složkami:
Vnitřní prostředí školy
=
kultura školy
+
mezilidské vztahy
+
kvalita managementu a sboru
+
organizační model školy
+
materiální prostředí školy
Klima školy je ovlivňováno všemi pěti uvedenými složkami vnitřního prostředí školy, ale rozhodující vliv na klima školy mají její kultura, kvalita managementu a systém mezilidských vztahů.
Chceme li se zabývat evaluací školního klimatu, je vhodné využít zkušeností, které vznikly v této souvislosti. Prvním a zásadním doporučením je to, že určité prostředí se hodnotí na základě výpovědí samotných účastníků daného prostředí. Ve výpovědích je obsaženo jak účastníci prožívají, vnímají a posuzují prostředí své školy. Speciální dotazníky se zadávají všem účastníkům (žáci i učitelé) zkoumaného prostředí, posouzení výsledků hodnocení od jednotlivých skupin zúčastněných respondentů pak je zdrojem dalších informací.
KLIMA ŠKOLY | Zamýšlený cílový stav (obecně formulovaný) | ||
|
|||
Návrh metod evaluace | Respondent, zdroj informací |
Hodnotitel | Riziko navržené metody |
|
|
|
|